Dostáváme se k poslednímu okruhu, který jsem nazvala náboženská moderna. Důvodem je především to, že se dostáváme z oblasti tradičních nebo na tradicích založených náboženství do oblasti, která by se spíše dala označit jako sekty – v našem případě náboženské sekty.
Podle některých názorů je složité rozlišit mezi sektou a náboženstvím, ale přesto je zde několik určujících faktorů, které nám mohou napovědět.
Přesto, že se
sekty v mnohém liší, mají několik společných jmenovatelů. Centrem
prakticky každé sekty je jeden výrazný a charismatický vůdce. Kolem jeho osoby
se pak točí život celého náboženského uskupení. Dalším důležitým bodem je snaha
kontrolovat každý aspekt života členů. Nejedná se pouze o jejich víru, ale také
způsob života, kontrola zdrojů, ze kterých přijímají informace, vztahy atd. Snaží
se vyvolat v členech pocit, že jsou součástí něčeho lepšího než zbytek
společnosti a zbytek společnosti jim nerozumí a nepatří k nim, dokud se
k nim nepřidá. Cílem těchto praktik je izolace členů sekty od zbytku
světa.
Určitě z výše zmíněného popisu můžete vidět, že sekty nemusí být pouze náboženské. Většina sdružení, které bychom nazývali radikálními skupinami (ať už politickými, rasovými nebo i třeba těmi zaměřenými na konspirační teorie) vykazuje naprosto stejné základní prvky.
Největším
nebezpečním sekt je to, že lidé v nich prakticky zcela rezignují
na samostatné myšlení ve všech oblastech života a jsou daleko náchylnější
k tomu být ovládáni směrem k radikalizaci a radikálním činům, ať už
mířeným proti sobě nebo proti svému okolí.
Bohužel máme
v mudlovské historii velké množství tragických příběhů, kdy lidé zapojení
do aktivit sekty (radikální skupiny) provedli strašlivé věci...
Smrtijedi jsou typickým příkladem takové sekty. Silný vůdce, izolace od zbytku světa, radikální ideologie...
My se tedy už přesuneme
k náboženským sektám. Zajímavým aspektem těchto sekt je, že pokud se
podrobně podíváte na jejich učení, většinou nepřijdou s ničím novým. Jedná
se prakticky o recyklaci a využití myšlenek jiných, více prominentních
náboženství. V zásadě se v dnešní době jedná o remaky abrahámovských
náboženství (Judaismus, Křesťanství, Islám).
My se dnes stručně
podíváme konkrétně na tři sekty/náboženství a to je kabala, satanismus a scientologie.
Z těchto tří je v zásadě čistou sektou pouze scientologie, nicméně
jak kabala tak satanismus se v posledních desetiletích vyvinuly a byly
zněužity steným směrem jako sekty.
Určitě jste o
všech třech také často slyšeli, protože jsou velmi populární mezi mudlovskými
celebritami.
Kabala
Kabala není
v žádném případě nové náboženství nebo hnutí, ale jedná se o odnož
judaismu, která se objevila někdy během 16. století. V zásadě se jedná o
soubor mystického vědění. Za zakladatele kabaly se považuje Jicchak Luria,
který pomocí kabaly nabídl jedinečný popis stvoření, který byl použitelný pro
zkušenost Židů ve vyhnanství. Skýtal objasnění dobra a zla i cesty
k vykoupení.
Zjednotušeně jsou
v jeho výkladu Židé vlastně zachránci světa, kteří se snaží opravit
poškožení, které vzniklo procesem stvoření, kdy se vesmír rozdělil na prvky
dobra a zla – horní a dolní světy. Zlo drží v dolním větě „svaté jiskry“
božského světa. Židovský národ zachraňuje svatou jiskru vždy, když uposlechne
přikázání a naopak jiskru pošle ke zlu, když zhřeší. Dokud nebudou všechny
božské jiskry znovu spojeny ve světě dobra, nemůže lidstvo dojít vykoupení a
musí žít ve vesmírném vyhnanství.
Toliko původní
myšlenka kabaly. Nicméně moderní kabalisté vzali tuto myšlenku a přeměnili ji
v jistou formu mysticismu nebo možná můžeme říci i magie.
Moderní
kabalisté, tedy ti, kteří nevycházejí z této židovské tradice, ale nehlásí
se k judaismu se koncentrují kolem Centra kabaly v Los angeles, které
přitahuje různé celebrity učením odvozeným z mystické tradice.
Učí, že každý
člověk bez ohledu na jeho náboženství byl stvořen aby dosáhl úplného štěstí a
naplnění. Tvrdí, že pomocí kabalistické moudrosti mohou lidem pomoci zlepšit
nejen jejich vlastní život, ale vlastně celý svět. Vyzdvihují že studenti
kabaly dostanou možnost bezprecendentního růstu a dokáží zcela přetvořit své
životy, aby dosáhli plného potenciálu toho, kým mají ve svém životě být. Lidé
jsou na zemi pro vyšší cíle a proto, aby své světlo sdíleli s ostatními. A
díky tomu kabala změní svět.
Myslím, že na příkladu kabaly můžete krásně vidět, o čem jsme dnes dříve
mluvili. Součást judaistického učení překroucená v cosi, co prezentuje své
stoupence jako spasitele světa.
Satanismus
Opět se nejedná o
nic nového, ale o velmi starý koncept, který prakticky stojí v opozici
k židovsko-křesťanské tradici. Prakticky všechny historické odnože
satanismu zcela zavrhují Boha a obrací se namísto toho k Satanovi. Nejedná
se ovšem, jak si někteří mohou myslet, o sekty nebo náboženské skupiny, které
by praktikovali nebo vyznávali zlo. Ve většině případů šlo spíše o zřeknutí se
abrahámovských náboženských tradic, které často považovali za pokrytecké.
Satanské kulty
máme zdokumentováné jak v Evropě tak Severní Americe a to již od 17.
století. Dřívější uctívání není doloženo především proto, že katolická církev
ve svém honu na čarodějnice považovala za satanisty prakticky všechny, kdo se
nějak vymykali své době a odvraceli se od tradičního učení církve. Za
satanismus rozhodně nelze považovat moderní novopohanství, jako je například
wicca, kterou jsme probírali v minulých hodinách.
Za nejvýraznější
příklad moderního satanistického kultu se považuje Církev Satanova, kterou
v 60. letech 20. století založil Anton Szandor LaVey. Navzdory názvu tato
církev rozhodně není založena na zlu, ale naopak bychom mohli říct, že vyznává
velmi humanistické hodnoty.
Církev neuctívá
Satana tak, jak ho vidí křesťané, kde symbolizuje zlo. LaVey učil, že Satan
symbolizuje sebeprosazení, vzpouru proti nespravedlivé autoritě a neposkvrněnou
moudrost. Mnoho členů Církve Satanovi se označuje za skeptické ateisty.
LaVey tvrdil, že
člověk vymyslel veškerá božstva a učinil tak proto, že nedokázal přijmout
zodpovědnost za své vlastní ego a přenáší tak odpovědnost na někoho jiného.
Lidé tedy vymysleli Boha, kterého uctívají, ale Satanisté si místo toho zvolili
uctívání toho, kdo Boha vymyslel. Člověka. Místo toho, aby poklekli před Bohem,
umístí sebe samé do centra svého vlastního světa a považují sebe samé za věc,
která má pro ně největší hodnotu. V tomto smeřu je tedy satanismus
náboženství svobody a... ano především egoismu. Jestli jde o
egoismus zdravý nebo nezdravý, to už záleží na každém konkrétním člověku.
Často je také
poukazováno, že učení vychází z původního hebrejského významu slova
„Satan“, což znamená odpůrce nebo také ten, kdo zpochybňuje.
LaVey sepsal svá
učení v Satanské bibli, kterou publikoval v roce 1966. Učení Církve
Satanovi obsahuje mnoho starších okultních učení, včetně mnoha prvků rituální
magie.
Scientologie
Scientologie se
vyvinula ze sci-fi knížek L. Rona Hubbarda o dianetice. Jednalo se prakticky o
svépomocný systém založený na prvcích psychoterapie s důrazem na zacházení
s minulými traumatickými zážitky, který směřuje k dosažení duchoví
obnovy. V psychoterapii se tento proces nazývá auditing a je v centru
scientologického učení.
Scientologivé
považují za skutečnou duchovní podstatu věčného ducha, kterého označují Thetan.
Ten se rodí znovu a znovu v lidské podobě a postupně tak ztrácí skutečnou
podstatu duchovní čistoty.
Studenti mohou
při auditingu ve dvojicích osvobodit své podvědomí od obrazů traumat známých
jako engramy a vrátit se tak do stavu své skutečné duchovní identity.
V rámci scientologie existuje několik úrovní auditingu až nakonec dosáhnou
úrovně „operujícího thetana“ a znovu objeví svůj původní potenciál.
Kolem scientologie je mnoho kontroverzí, které si podrobněji popíšeme příště, až se budeme bavit o praktikování tohoto náboženství. V zásadě jde ale o to, že kromě toho, že na veřejnost prosakují informace o zneužívání osobních informací členů a vydírání, Hubbard s podporou celebrit získal velkou popularitu, kterou využil k tomu, že vybudoval velmi výnosný byznys založený na drahých individuálních auditingových sezeních a studijních materiálech. Díky tomu získala scientologie pověst výnosného kultu.